PERSPEKTIVNÍ ZKRESLENÍ U TELEOBJEKTIVŮ

Perspektivní zkreslení je poměrně obšírná problematika, se kterou musí každý pokročilejší fotograf počítat při své tvorbě. My se podíváme na jeden případ, kdy je možné perspektivního zkreslení využít.

Pokud se podíváme na definici perspektivy, jak je popsána například na Wikipedii, dostane se nám poměrně detailní definice, se kterou je možné dále pracovat.

A právě poslední věta je pro nás velmi důležitá. Pokud totiž budete fotografovat například portrét a použijete k tomu dva objektivy s různou ohniskovou vzdáleností, dostanete odlišné výsledky i v okamžiku, kdy bude portrét zabírat stejnou (procentuální) část obrazového pole.

Pro příklad vezměme situaci, kdy bude postava fotografována 24mm ohniskem a 300mm ohniskem (v obou případech ekvivalent kinofilmu). V prvním případě budeme muset stát blízko modelky (cca 1,5 m), kdežto ve druhém případě budeme muset stát naopak velmi daleko od modelky (cca 20 m).


Ohnisko 24 mm (EQ 35 mm), 1/3200 s, F2,8, ISO 200, vzdálenost cca 1,5 m

V konečném důsledku máme tedy dvě fotografie, na nichž je postava stejně velká, avšak díky tomu, že je pro snímání použito různé ohnisko, máme na fotografii zcela odlišně zobrazené pozadí. Zatímco v prvním případě je pozadí velmi vzdálené a divákovi tak přinášíme pocit obrovského volného prostoru, na druhém snímku je pozadí subjektivně velmi blízko a v konečném důsledku působí snímek lépe.


Ohnisko 300 mm (EQ 35 mm), 1/1600 s, F2,8, ISO 200, vzdálenost cca 20 m

Této „perspektivní zkratky“ je vhodné využívat v okamžiku, kdy potřebujete pozadí více rozostřit, ale především tehdy, když jej potřebujete „vyčistit“.  Díky tomu, že se pozadí jeví blíže, podaří se vám při použití delšího ohniska pozadí na scéně vytvořit snadněji jednolité a nerušivé, tak jako je tomu u druhé fotografie.

Využití perspektivy při fotografování

V praxi tedy může být lepší variantou použití delšího ohniska pro fotografování portrétu než použití 50mm (ekvivalentní) objektivu se skvělou světelností. Díky světelnosti sice rozostříte pozadí, ovšem příliš strukturované či kontrastní pozadí (např. zelený živý plot + oranžová zeď) může působit rušivě. Dlouhé ohnisko zelený plot přiblíží a na snímku se jakoby zvětší a tudíž je za hlavním objektem čistší jednolité pozadí, které působí lépe.

Odtud také plyne jednoduché pravidlo. Ohniskovou vzdálenost objektivu (zvláště toho zoomového) byste neměli volit nahodile podle toho, kde zrovna stojíte a jaký chcete mít záběr. Ke kreativní fotografii je třeba přistupovat přesně naopak a volba ohniskové vzdálenosti objektivu by měla být výsledkem vašeho tvůrčího záměru. Při volbě ohniska objektivu je rozhodující úvaha o vztahu mezi objekty ve smyslu zobrazení perspektivy a poté výběr místa na fotografování s přihlédnutím k jeho dostupnosti.

Komentáře

  • 1