PRIORITA CLONY A PRODUKTOVÁ FOTOGRAFIE

Ačkoli se v průběhu měsíce prosince chceme zaměřit především na fotografování jídla, není od věci podívat se širším pohledem na samotný proces fotografování. Je totiž velmi podobný, jako u produktové fotky.

Fotografovat jídlo můžete v podstatě dvěma odlišnými způsoby – buďto to bude fotografie spíše reportážní přímo v terénu (restauraci), kde využijete zkušenosti při expozici momentek anebo se naopak zaměříte na fotografování jídla komplexněji a budete jej fotografovat v ateliéru či jemu podobném prostředí.

Každá z těchto dvou cest s sebou nese svá specifika. Fotografování v terénu jsme se částečně věnovali v předchozím článku, nyní se tedy podíváme na druhý způsob focení jídla, který má velmi blízko k fotografii produktové.

Produktová fotka a jídlo?

Ano v zásadě se jedná o prakticky shodné fotožánry, a to především z pohledu expozice a celkového nastavení fotoaparátu. Z pohledu kompozice však stojí tyto dva světy také velmi blízko a mnohdy se prolínají prakticky ve všech fázích tvorby fotografie.


Tatrák bez masa, foto: Gabina Weissova

Podobně jako u produktové fotky, i v případě jídla jet třeba mít na paměti, že se snažíte divákovi něco prodat – ať už je to láhev dobrého rumu nebo právě upečené jehněčí kolínko – a tomu byste měli přizpůsobit především kompozici. Na první pohled musí být jasné, co je cílem fotografie a co je oním hlavním objektem.

Z logiky věci je tedy jasné, že postup při fotografování bude v obou případech velmi podobný a stejně tak by měl být podobný a povedený i výsledek. Největším rozdílem bude samozřejmě kompozice ve vztahu k pozadí či přirozenému prostředí. Produkty i jídlo totiž můžete fotografovat jak ve sterilně čistém a bílém prostředí, tak i přímo v prostředí, kde vznikají nebo se prodávají – tím zajistíte fotografii jistou dávku autenticity!


Pozadí snímku nemusí být pouze bílé, kontrasty hrají ve váš prospěch

Při komponování a práci se světly, dávejte pozor na to, aby se v lesklých površích (lžičky, talíře, hrnce apod.) neodrážely okolní rekvizity. Případně se snažte naopak v odrazu zachytit autentický výjev z daného místa, který bude zahrnovat prakticky vše s výjimkou fotoaparátu, fotografa a veškerého fotopříslušenství.

Práce s clonou

Pomineme-li situaci, kdy pracujete záměrně nebo výjimečně při nedostatku světla, pak byste se v podobné situaci neměli ocitnout příliš často. V ideálním případě použijete externí záblesková světla, případně externí blesky. Častým řešením je také použití stálých světel, s nimiž můžete snadněji modelovat stíny na snímku.

Jakmile máte dostatek světla, je logickým krokem volba nižší citlivosti pro eliminaci digitálního šumu (ideálně pracujte s citlivostí maximálně ISO 400) a dostatečně krátký čas, abyste mohli fotografovat z ruky (případně i ze stativu, pokud mají mít všechny fotografie shodný úhel záběru).


Detailní záběr s malou hloubkou ostrsoti dává vyniknout struktuře chlebové kůrky a žloutku

Poslední důležitou veličinou je tedy clona – ta bude mít v konečném důsledku nejvýznamnější vliv na to, jak bude snímek vypadat. Cesty jsou opět dvě – využijete malé hloubky ostrosti a zdůrazníte tu nejchutnější a nejhezčí část jídla na talíři anebo se naopak budete snažit maximalizovat hloubku ostrosti pro vykreslení všech detailů připraveného pokrmu.

V praxi se využívá spíše první způsob, kdy je hloubka ostrosti malá a vy tak můžete využít „vypíchnutí“ hlavního objektu vůči pozadí. V takovém případě se samozřejmě používá nízké clonové číslo F, které zajistí maximální velikost otvoru clony a nese s sebou právě malou hloubku ostrosti v řádech několika centimetrů.

Pokud však fotografujete z relativně krátké vzdálenosti a máte k dispozici světelný objektiv nebo dokonce makroobjektiv, pravděpodobně se setkáte s tím, že je hloubka ostrosti velmi malá i v případě fotografování s vyšším clonovým číslem.


Zejména menší kousky jídla můžete fotografovat na skleněné desce, která vám zajistí odlesky ve spodní části snímku a dodá punc luxusu

V takovém případě je třeba využít znalostí z makrofotografie a snažit se o maximální ostrost alespoň v rámci fotografovaného pokrmu. Z praxe je asi nejlepším postupem vytvoření několika shodný (kompozičně) snímků, které se budou lišit právě použitým clonovým číslem a tím pádem také hloubkou ostrosti. Teprve na velké ploše monitoru počítače pak budete moci adekvátně posoudit výsledek.

Při ostření také mějte na paměti, že hloubka ostrosti leží přibližně jednu třetinu vzdáleností před rovinu ostrosti a dvě třetiny za rovinou ostrosti. Budete-li s touto informací pracovat v praxi, můžete poměrně snadno vytvořit skvělé záběry, kde budou díky hloubce ostrosti perfektně ostré pouze talíře s jídlem a vše ostatní se již bude rozostřovat. Jednoduchou a praktickou pomůckou je v tomto směru funkce náhled hloubky ostrosti s jejíž pomocí můžete kontrolovat výše uvedené.


Stejně jako produktová fotky, i fotografování jídla je o detailech – zde použitá jahoda by měla být rozhodně čerstvější, nebo alespoň bez oschlých lístků a „bubáka“

Pro opravdu velké detaily jídla malých rozměrů, jako jsou například dezerty nebo předkrmy, je ideální pracovat při fotografování s postupným posouváním roviny zaostření a následně fotografie složit v jeden celek. Tzv. Focus Stacking je velmi častým postupem zejména u makro a mikrofotografie, avšak v případě produktové fotky, potažmo fotografování jídla, jej také oceníte.

Komentáře

  • 1