RedBull X-Alps 2019

Nejtěžší závod dobrodruhů je za námi. Díky Vítkovi Ludvíkovi můžete i vy prožít strasti i slasti této ojedinělé akce. Nikoliv na vlastní kůži, ale na jeho úchvatných záběrech.

Je začátek července, léto v plném proudu a já se pomalu vracím přes hory z Monaka domů. Práce je hotová, teď už si jen snažím užít tu dlouhou štreku a vychutnat si věci, na které cestou tam nebyl čas.
V Nice jsem na letišti vyzvednul Míšu a tak už necestuji sám. Navštěvujujeme malebné vesničky v Provance, zastavujeme v útulných kavárnách, ve Verdonu jsme vylezli jednu krásnou cestu a v Chamonix si zalítali nad ledovci.
Takováhle pohoda je ale až teď. Cestou ze Salzburku do Monaka bylo všechno úplně jinak.
 
 
Fotil jsem Red Bull X-Alps, nejtěžší závod dobrodruhů na světě, jak tuhle akci, která se koná jednou za dva roky, organizátoři představují. Na padáku vzduchem, nebo pěšky s padákem v batohu překoná třicet soutěžících z celého světa více než 1200 kilometrů dlouhou trasu přes Alpy a několikrát při tom překonají jejich hlavní hřeben. Letos tomu nejrychlejšímu, Švýcaru Chrieglu Maurerovi, stačilo na překonání téhle vzdálenosti 9 dní. Ostatních, kteří to zvládli v limitu 48hodin po vítězi, bylo devět.
Moje práce byla dokumentovat jejich závod na zemi, od pěti od rána, kdy mohou brzy ráno vyrazit na cestu, až do jedenácti večer, kdy se museli podle pravidel závodu všichni zastavit, až zase do pěti do rána.
 
 
Fotil jsem všechno, od snídaně, přes dlouhé tůry a stoupání na alpské kopce, odkud startovali k přeletům na padácích až po kempování a odpočinek po jedenácté hodině. Tenhle závod fotím už od roku 2007, tenkrát se konal podruhé. Závodníci v té době používali běžné vybavení pro paragliding, protože jiné neexistovalo. Postupem doby a se zájmem  fanoušků a sponzorů vznikl díky téhle nenápadné akci nový směr paraglidingu nazývaný hike and fly.
 
Vybavení je teď minimáleně o polovinu lehčí a padáky výkonnější. Z dobrodruhů se stali atleti, kteří jsou schopni vybíhat 5000 výškových metrů několik dní po sobě. A těmto lidem musím stačit a ještě je u toho fotit. Díky vybavení Olympus a systému OM-D nemusím s sebou na kopce vláčet zbytečnou zátěž a přesto jsem schopen odevzdávat prvotřídní práci. Na kopce s nimi mi sice nikdo nepomůže, ale aspoň to nemám těžší, než je nezbytně nutné.
 
Výsledkem je pak řada fotografií, dokumentující tuto ojedinělou akci. Několik z nich vam přináším v tomto článku.
 
Přeji i vám dobré světlo a spoustu skvělých záběrů z letních dovolených.
 
Váš Vítek Ludvík
 
 

 

Komentáře

  • 1