JAK VYTVÁŘET HVĚZDIČKY KOLEM SVĚTEL

Fotografování měst, kdy různobarevné rozsvícené lampy a reflektory pohybujících se aut spolu s pomalu tmavnoucí oblohou vytvářejí neobyčejné světelné divadlo je velmi oblíbenou fotografickou technikou. Jistě jste si také mohli na mnohých nočních fotografiích všimnout výrazných hvězdiček vzniklých ze světelných zdrojů, jako jsou lampy, semafory apod. Pojďme se podívat, jak takového efektu nejlépe dosáhnout.

Hvězdičky s dlouhými paprsky kolem světel jsou jedním z nemála případů, kdy se využívá určitých neduhů a nedokonalostí objektivů. V tomto případě se jedná o fyzikální jev, zvaný optická (či světelná) difrakce, o kterém jsme pojednávali v nedávném článku. Ten nastává při průchodu světla malým otvorem a má za následek jeho ohýbání a deformování. Většinou se tento jev podepisuje na fotografii negativně, je ale možné ho také kreativně využít.

 

Ukázka zvýrazněných paprsků slunce - stále poměrně decentně pomocí clony F8.

Foto: Marek Ondráček

Pokud jste se tímto jevem dodnes přímo nezabývali, ale hvězdiček na fotografiích jiných fotografů jste si všimli, vsadíme se, že jste dumali, jak to, že na vašich fotografiích žádné nejsou. Klíčem je - jako v tolika jiných případech – clona. Otvor uvnitř objektivu, kterým regulujeme množství světla a ovlivňujeme hloubku ostrosti. Právě při průchodu clonou se difrakce projevuje, přičemž platí, že čím menší je otvor, tím se difrakce projevuje výrazněji. Zatímco při nízkých clonových číslech (a tedy maximálně otevřené cloně) se efekt difrakce prakticky neprojevuje, při maximálně zavřené cloně (u Olympusu jde o clonové číslo F22) je naopak nejpatrnější.

 

Podobná situace jako na fotce výše, ale tentokrát se záměrně znenápadněným sluncem bez hvězdičky s clonou F2.8. Foto: Marek Ondráček

Výsledkem je, že např. při cloně F2.8 prakticky nemáte šanci žádné paprsky vidět a malé světelné body se mají tendenci spíše „rozpíjet“ a plynule přecházet do svého okolí na fotografii. Naopak při vyšších clonových číslech jako F16 či F22 se zvýrazní kontury světelných bodů a z jejich středu se natáhnou paprsky. Čím vyšší clonové číslo, tím také delší paprsky.

 

Mohli jste ale také narazit na to, že na některých fotografiích vidíte hvězdičku s mnoha jasnými paprsky, kdežto jinde je paprsků méně. To je zase dáno tvarem a počtem lamel clony. Čím více lamel má clona, tím více je také paprsků. Důležité je také, zda je počet lamel sudý, nebo lichý. Sudý počet lamel vytvoří hvězdičku o stejném počtu paprsků, jako je lamel (tedy např. 6 lamel vytvoří 6 paprsků), zatímco lichý počet lamel vytvoří paprsků dokonce dvojnásobek (např. 9 lamel vytvoří 18 paprsků).

 

Pozor na přebití celé fotky příliš výraznými paprsky a na nečistoty na čočce. Foto: Jakub Fišer

 

Clonové číslo můžeme nastavit v režimu A (případně M) otáčením předním kolečkem.

 

Závěrem upozorňujeme, že hvězdičky ve fotce mohou být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Všeho moc škodí, a tak je dobré nenechat se tímto efektem zcela unést a nepřebít vše ve fotce obrovskými výraznými hvězdičkami. Zároveň se při práci s vyššími clonovými čísly více projeví jakékoli nečistoty na přední čočce objektivu, dbejte tedy na její důkladné očištění (vizte obrázky výše). Experimentujte a sledujte, co které fotce nejvíce sluší a jaké nastavení se hodí pro jakou situaci.

SDÍLET:

Komentáře

  • 1