OSTŘENÍ NA HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOST

Pokud fotíte větší scenérii jako je krajina či město, potřebujete zpravidla, aby byl záběr co nejvíce proostřený od popředí k pozadí. Ostření na tzv. hyperfokální vzdálenost vám v tom může být velkým pomocníkem.

V jednom z nedávných článků o difrakci a s ní spojené hloubce ostrosti jsme vysvětlovali, že teoreticky dosáhnete nejvyšší hloubky ostrosti při nejvyšším možném zaclonění (u Olympusu clonové číslo F22). V praxi je ale pro kvalitní záběr takové zaclonění nepoužitelné a je tedy třeba dělat kompromisy, tedy fotit na clonu např. F8. Ostřením na hyperfokální vzdálenost přesto dokážeme z hloubky ostrosti dostat maximum.

Znázornění odvození hyperfokální vzdálenosti

 

Co je hyperfokální vzdálenost

Definice bývají poněkud kostrbaté, že? Můžeme to říci snad trochu srozumitelněji – vždy existuje vzdálenost, na kterou když zaostříme, dosáhneme nejlepšího rozložení ostrosti od blízkého popředí po vzdálené pozadí. To místo označuje právě hyperfokální vzdálenost.

 

Rozsáhlá scenérie s blízkým popředím i vzdáleným pozadím. Zde je vhodné ostřit na výrazný kámen vpravo nebo na hranu svažujícího se kopce.

Foto: Marek Ondráček

Pojďme si to trochu ilustrovat. Představte si rozlehlou krajinu (nebo se jednoduše podívejte na přiložené fotografie) – prakticky pod nohama máte skupinu zajímavých kamenů, nedaleko před vámi se rýsují vrcholky blízkých kopců a postupně krajina ubíhá do dáli až na vzdálený horizont. Pokud byste chtěli všechny tyto prvky zachytit v jednom záběru, museli byste obsáhnout rozmezí vzdáleností od, řekněme 1m od fotoaparátu, po 50km od fotoaparátu.

 

Tento záběr také obsahuje jak blízké popředí, tak vzdálené pozadí. Kameny v popředí jsou výraznými prvky a měly by být ostré. Vhodným místem zaostření by mohl být travnatý výběžek břehu vpravo.

Foto: Miroslav Chrobačinský

Pokud zaostříte na kameny 1m od vás, budou kameny perfektně ostré, ale blízké kopce již budou rozmazané, nemluvě o vzdálenějším pozadí. Pokud naopak zaostříte kamsi na horizont, bude ostré vzdálené pozadí, ale kameny v popředí rozmazané. Jde tedy o to, najít pomyslný zlatý střed.

 

Velmi výrazné popředí tvořené poklopem kanálu je extrémně blízko k objektivu. Pro co nejlepší proostření záběru by bylo vhodné zaostřit na horní hranu poklopu nebo na dlažbu těsně za ním.

Foto: Petr Louženský

Na tomto snímku není blízké popředí, není tedy tolik nutné zabývat se ideálním místem pro zaostření. Přesto se můžete držet doporučení a ostřit do cca 1/4 až 1/3 záběru, např. na jehličnatý les v pravo dole.

Foto: Ilona Rosenkrancová

Hyperfokální vzdálenost v praxi

Hyperfokální vzdálenost lze spočítat a existují na to aplikace a online nástroje. Není ale nutné být přehnaně precizní, vhodné místo pro zaostření je možné odhadnout. Pro zjednodušení se doporučuje ostřit do cca 1/4 až 1/3 záběru, tedy jeho spodní čtvrtiny. Vždy je přitom lepší ostřit spíše na kratší vzdálenost, jelikož popředí obsahuje mnoho jemných detailů, kdežto linie horizontu kdoví jak ostrá být nemusí.

 

Foto: Milan Strachota

Zvýrazněná oblast, kam je vhodné ostřit pro přiblížení se hyperfokální vzdálenosti, a tedy zachování ostrosti v popředí (rostliny) i v pozadí.

 

V praxi je mnohdy důležitější, co je klíčovým objektem v záběru, spíše než vzdálenosti. Pokud je takovým objektem např. skála vyčuhující z lesa, není třeba snažit se odhadnout, jestli je lepší zaostřit 5m před ní nebo 10m za ní. Jednoduše zaostřete přímo na skálu, ať máte jistotu, že váš ústřední motiv bude perfektně ostrý. V jednoduchosti je krása!

SDÍLET:

Komentáře

  • 1