8 POJMŮ, KTERÉ BY MĚL ZNÁT KAŽDÝ FOTOGRAF

Přinášíme vám 8 základních pojmů, se kterými se při fotografování setkáte prakticky neustále. Jejich ovládnutí je jedním z klíčů k dosahování kvalitních fotografií.

 

Clona

Velmi důležitý pojem. Clona je součástí objektivu a tvoří regulovatelný otvor, kterým se dostává světlo k senzoru fotoaparátu. Čím více tedy clonu otevřeme, tím více světla pouštíme dovnitř a naopak. V závislosti v jakém prostředí a za jakých světelných podmínek fotíte, se tedy můžete nastavením clony přizpůsobit podmínkám tak, aby fotka byla vhodně jasná.

Jak na to: Clona se udává v clonových číslech F. Nízká clonová čísla (cokoli pod F4) znamenají otevřenou clonu, zatímco vysoká clonová čísla F (obecně všechna dvouciferná číslo od F10) znamenají clonu zavírající se.

 

Přivřená clona (F5.6)

Plně otevřená clona (F1.8)

Hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti (anglicky „depth of field“ – DOF) označuje, do jaké vzdálenosti od místa zaostření bude vše na snímku ostré a je zásadně ovlivněna právě nastavením clony. Nízká hloubka ostrosti vede např. k rozostření pozadí či popředí, zatímco vysoká hloubka ostrosti zajišťuje větší proostření záběru.

Vedle určování kolik světla se dostává dovnitř fotoaparátu, tedy určuje clona také, co vše bude na snímku ostré. Chcete mít měkké rozostřené pozadí? Použijte objektiv umožňující nastavení nízkých clonových čísel (např. F2.8, F1.8...). Fotíte rozsáhlou scenérii a chcete mít záběr dobře proostřený? Nastavte na objektivu vyšší clonové číslo (např. F8-F10).

 

Vysoká hloubka ostrosti Foto: Milan Strachota

Nízká hloubka ostrosti Foto: Josef Tušinovský

Rychlost závěrky

Rychlost závěrky určuje, na jak dlouho vpustíte světlo (obraz scény, na kterou míříte) do fotoaparátu, aby ho mohl zaznamenat. Měří se v sekundách, přičemž vyšší rychlost se přirozeně značí zlomky (např. 1/4000 s) a nižší rychlost celými čísly až do doby 30 s či 60 s. Doba / rychlost s jakou závěrka pracuje určuje, kolik světla fotoaparát zaznamená (čím déle světlo proudí dovnitř, tím světlejší bude fotka) a zda bude pohyb ve scéně zmražený v čase, nebo naopak rozmazaný.

Jak ji používat: Při focení např. noční městské scenerie potřebujete pracovat s dlouhými časy závěrky (v řádu jednotek až desítek sekund), aby fotoaparát zachytil co nejvíce zbytkového či umělého světla. S vyššími modely OM-D (zejména řady E-M1) můžete zachytit i takové situace z ruky, případně při několika sekundových (nebo minutových) časech potřebujete stativ či pevný podklad.

Dlouhý čas závěrky

Krátký čas závěrky

Dlouhé časy závěrky mohou být využity také kreativně pro záměrné rozmazání pohybu vody, mraků či pro zaznamenání světelných čar projíždějících aut. Kapitolou samou o sobě je také malování světlem. Naopak při fotografování akční scény jako sport, letící pták či běžící pes potřebujete pohyb co nejvíce zmrazit v čase, a tedy použít velmi krátké rychlosti závěrky v řádu stovek či tisícin sekundy (např. 1/2500 s).

ISO

ISO značí světelnou citlivost snímače vašeho fotoaparátu. S ISO jde také ruku v ruce kvalita – vysoké ISO znamená sníženou kvalitu snímku.

Jak ho používat: Pro většinu situací si můžete vystačit s Auto ISO. Když se budete pohybovat venku či v prostředí s dostatkem světla, automatika nastaví ISO na nízké hodnoty, aby zabránila zbytečnému snižování kvality snímku. Když se ocitnete pro změnu v tmavém prostředí, fotoaparát nastaví vyšší hodnoty ISO, aby fotka byla dostatečně světlá a zabránil při tom rozmazání snímku dlouhým časem.

 

Nízké ISO (ISO 200)

Vysoké ISO (ISO 1600)

Vyvážení bílé

Vyvážení bílé (označované zkratkou WB – White Balance) je nastavení, kterým se fotoaparát přizpůsobuje různým světelným zdrojům. Ve výsledku to znamená, že fotka bude barevně vypadat tak, jak vidíte scénu vlastním okem.

Jak ho používat: Také zde se vůbec nemusíte bát automatického módu WB Auto. Ten vyhodnocuje scénu v reálném čase a přizpůsobuje se nejvýraznějšímu světelnému zdroji ve scéně. Jinou teplotu má světlo zářivky, jiné svíčky a jiné zatažené oblohy. Pokud se nicméně sejde více světelných zdrojů podobné intenzity, je vhodné použít i ruční nastavení WB buď jedním z přednastavených režimů (slunce, stín, zataženo, zářivka...) nebo ve stupních Kelvina. Při focení do RAW však můžete změnit vyvážení bílé následně v počítači bez ztráty kvality.

 

Studené vyvážení bílé (WB)

Přirozené vyvážení bílé (WB)

Teplé vyvážení bílé (WB)

Měření expozice

Měření expozice vyhodnocuje scénu z hlediska jasů, aby nastavilo parametry fotoaparátu pro docílení nejvyváženější expozice, případně v manuálním módu informovalo fotografa o hodnotách jasů.

Jak ho používat: Pro většinu běžných situací, jako je focení krajiny apod., funguje nejlépe maticové (zonální) měření, které vyhodnocuje rovnoměrně celou plochu snímku. Při focení např. portrétů je ale vhodné nastavit bodové měření, které vyhodnocuje expozici jen v malém shluku bodů zpravidla ve středu snímku. Takové nastavení se osvědčuje zejména při focení portrétů v protisvětle.

 

Plošné měření expozice

Bodové měření expozice

Bokeh

Bokeh je termín označující měkký neostrý závoj, který vzniká v nezaostřených oblastech snímku.

Jak ho používat: V první řadě musíte fotit s nízkou hloubkou ostrosti, a tedy nízkými clonovými čísly (např. F1.8). To vytváří prostorový efekt se zdůrazněním vzdáleností mezi hlavním subjektem (na který je zaostřeno) a pozadím, příp. popředím, které je rozmazané a vytváří oblíbený efekt bokehu. Čím více je hlavní subjekt vzdálen od pozadí / popředí, tím výraznější efekt získáváte.

 

Portrét bez bokehu Foto: Kristýna Farkašová

 

Portrét s bokehem Foto: David Buček

Dlouhá expozice

Dlouhá expozice jednoduše značí snímek, který byl snímán delší dobu.

Jak ji použít: Pro co nejlepší výsledek je potřeba mít fotoaparát na stativu, aby nedošlo k rozmazání snímku tam, kde nechceme. Poté nastavte rychlost závěrky na časy v řádek jednotek či desítek sekund. Můžete také využít režimu Live Composite, který je pro takové příležitosti určený a skládá dvě fotky dohromady pro perfektní efekt dlouhé expozice bez přesvětlení snímku. Funguje na principu snímání jedné referenční fotky pro zachycení celkové scény s vhodnou expozicí, a následným pořízením druhé fotky, na níž postupně zachytává veškeré nové světelné zdroje (např. projíždějící auto, blesk, ohňostroj, pohyb hvězd...). Ty po dokončení prolne s referenční fotkou a získáte tak snadno působivý snímek, který byste bez tohoto režimu velmi pracně pořizovali.

Krátká expozice

Dlouhá expozice

SDÍLET:

Komentáře

  • 1