5 TIPŮ PRO FOTOGRAFOVÁNÍ KRAJINY

Krajinná fotografie by se mohla zdát, jako jednoduchý fotografický žánr, ovšem není to úplně pravda. Oproti většině jiných žánrů je krajina velmi náročná na správnou expozici, a nejen to…

Většina začínajících i pokročilých fotografů si dříve či později krajinnou fotografii vyzkouší a buďto u ní zůstane, nebo se posouvá dál. Z pohledu expozice je sice krajina náročnější než například reportáž, ovšem z pohledu kompozice nahrává především přemýšlivým typům

Kompozice je u krajiny na prvním místě a je de facto určujícím prvkem v tom, zda fotografie diváka zaujme nebo ne. Ve srovnání s jinými fotografickými žánry vyžaduje krajina také vhodné světlo a povětrnostní podmínky – čím netypičtější jsou, tím lepší je většinou výsledek.

Ať už patříte mezi ostřílené krajináře nebo se teprve na svoje první fotografování chystáte, určitě byste měli být trpěliví, krajina sice nikam neuteče ovšem hledání toho nejlepšího záběru a čekání na správní světlo může pár hodin trvat.

1. Barvy a kontrast

Podzimní měsíce jsou ideálním obdobím pro fotografování krajiny hned ze dvou důvodů – těmi je počasí a také barvy. Nepřeberné množství barev od zelené přes žlutou a oranžovou až k červené najdete na podzim v korunách stromů. Doplňte si k tomu modrou oblohu a rázem před sebou budete mít barevně velmi zajímavý snímek.


Edmundova soutěska – Ilona Rosenkrancová

Snažte se u krajinné fotografie pracovat především s barvami, které jsou většinou jako na dlani. Jestliže vám nepřeje počasí a je málo světla, můžete zkusit i převod snímku do odstínů šedé. V takovém případě bude velmi důležitá práce s kontrastem, který dodá fotografiím hloubku.

Vedle kontrastu na černobílé fotografii je pak velmi vděčným prvkem kontrast barevný. S jeho pomocí totiž oko diváka zaujmeme na první pohled a rozhodně v něm také vzbudíme emoce.

2. Do široka nebo do detailu

Když se řekne fotografování krajiny, automaticky většině fotografů naskočí v hlavě širokoúhlý objektiv, který dokáže zaznamenat opravdu široký záběr. Ne vždy je ovšem tato varianta tou nejlepší, extrémně širokoúhlé objektivy totiž značně zkreslují perspektivu a projevuje se u nich geometrické zkreslení v podobě prohnutých linií. Pro velkoplošné formáty je však široké ohnisko nepostradatelné.

Teleobjektiv je nejčastější volbou portrétistů a sportovních fotografů, ovšem i u krajináře najde uplatnění. Fotit krajinu dlouhým ohniskem je sice o něco náročnější na kompozici, ale na druhou stranu je to méně využívaný postup, což může být výhodou v případě snahy o dosažení velké míry originality snímku.


Vodopád – Ladislav Skála

Jestliže chcete do záběru zakomponovat například vodní toky nebo se vydáte fotit ve větrném počasí, kdy se po obloze prohánějí mračna určitě vyzkoušejte snímek s delší expozicí. Delší čas umožní rozmáznout pohyb na scéně a dodá fotografii dynamiku. V takovém případě se však neobejdete bez neutrálního šedého filtru, který vám umožní prodloužit dobu expozice až na několik minut.

3. Pracujte se světlem

Říká se, že nejlepší snímky krajiny vznikají tehdy, když je mlha nebo jemný opar. A s tímto tvrzením nelze než souhlasit. Má-li být fotografie nápaditá, pak byste se měli snažit využívat zejména měkké světlo s dlouhými stíny, když je slunce nízko nad obzorem. To v praxi znamená brzké ranní vstávání, abyste byli připraveni na východ slunce nebo se naopak vypravit na fotovycházku v podvečer.

V obou případech se snažte fotit v rámci tzv. zlaté hodiny, která je typická svým měkkým světlem s dlouhými stíny. Právě stíny dodají fotografiím krajiny plastičnost, prostor a mnohem zajímavější atmosféru.


Jaro v českém středohoří – Milan Strachota

Důležitý je proto směr focení. Efektní fotky pořídíte proti slunci nebo se sluncem po straně. Naopak při fotografování po směru slunečních paprsků zmizí z velké části stíny. Vyfotíte tak rovnoměrně nasvícenou krajinu, což působí nudně.

4. Využijte počasí

Ačkoli se obecně traduje, že nejlepší počasí pro fotografování je jasná obloha se svítícím sluncem. Není tomu úplně tak. Přesně takové počasí totiž znamená velmi náročné světelné podmínky a kdekterý pokročilejší fotograf potvrdí, že není horšího světla například pro focení portrétu. V případě krajiny je to sice méně náročná situace, i přesto se ale budete muset se sluncem vypořádat.

Proto není od věci vybrat si pro fotografování polojasné počasí, kdy sice hřeje a září slunce, ale zároveň po obloze pluje alespoň menší množství mraků. Ty vám usnadní kompozici (můžete zakomponovat i větší část oblohy, aniž by se jednalo o velkou modrou plochu) a dodají fotce dynamiku.


Zen – Barbora Gajová

To stejné samozřejmě platí o mlze, s její pomocí totiž budou mít snímky ještě větší hloubku, a navíc dostanou i mírný nádech tajemna. Nemluvě o tom, že sluneční paprsky pronikající skrze mlhu a nízkou oblačnost v takových chvílích vykreslí nádhernou hru světel a stínů.

5. Nebojte se úprav

Možná patříte mezi ty fotografy, kteří k úpravám snímků sahají výjimečně a snaží se spíše prezentovat minimálně upravenými fotografiemi. V případě krajiny to pravděpodobně nebude fungovat. I když použijete přechodový nebo polarizační filtr, pravděpodobně bude výsledek sice dobrý ale ne stále vynikající.

Mezi základní postupy bude jistě patřit úprava kontrastu, úprava sytosti a živosti barev a v některých případech pomůže i softwarový přechodový filtr, s jehož pomocí vykouzlíte kresbu i v relativně jednolitě barevné obloze.


Východ z Idagrotte – Miroslav Sekyra

Zejména pokud budete fotografovat krajinu v mlze, nevyhnete se výraznějšímu zvýšení kontrastu, a práci s křivkou, díky čemuž vytvoříte krásnou atmosféru husté mlhy. Pamatujte na úpravy už při samotném fotografování a zkoušejte více různých expozic. Mírné přeexponování vám umožní snížit množství šumu, pokud fotku při úpravách ztmavíte a naopak mírná podexpozice zase umožní zachytit kresbu i ve světlých částech scény.

Komentáře

  • 1