JAK JEDNODUŠE FOTOGRAFOVAT S DLOUHÝM ČASEM?

Fotografování s dlouhou expozicí s sebou nese nejedno specifikum, proč jsou však takové fotografie zajímavé? Především pro svoji vizuální stránku.

Ta je totiž zcela odlišná, než když budete shodnou scénu fotografovat časem krátkým – samozřejmě to ale předpokládá záběr, na němž je něco pohyblivého, aby bylo možné pracovat s dynamikou a pohybovým rozostřením, které je pro vznik kreativního snímku de facto nutností.

Pro mnoho začínajících fotografů se může zdát práce s dlouhým časem příliš náročná, ve skutečnosti je to však poměrně snadné a pro začátek velmi pomáhá, pokud budete pracovat v noci, kdy jste většinou automaticky nuceni používat právě dlouhé expoziční časy.

Velmi pěkně a názorně shrnul exponování s dlouhým časem fotograf Pier Lambert ve svém videu, v němž shrnul celé kouzlo dlouhé expozice do tří stěžejních kroků.

V okamžiku, kdy začnete pracovat primárně s expozičním časem, narazíte na pojem expoziční trojúhelník – tedy vzájemná závislost času, clony a citlivosti – jeho princip budete muset zvládnout, jinak se bohužel nepohnete z místa. Není však třeba se ničeho být, jelikož expoziční trojúhelník je velmi jednoduchý. A které tři kroky to jsou?

  1. Upevnění fotoaparátu na stativ – možná zvažujete fotografování z ruky, protože bezzrcadlovky Olympus mají velmi výkonnou stabilizaci, věřte však, že v tomto případě je stativ lepší volbou, zejména z hlediska precizní kompozice a expozice. Nezapomeňte také vypnout stabilizaci.
  2. Nastavení samospouště – když se fotí ze stativu, je třeba zachovat fotoaparát nehybný, což předpokládá, že se nebudete digitálu v průběhu expozice dotýkat. Proto je třeba použít samospoušť nebo vzdálené ovládání aparátu. V obou případech riziko rozhýbání soustavy aparát + stativ minimalizujete.
  3. Zkoušejte – žádný učený z nebe nespadl a nejvíce se při focení naučíte v okamžiku, kdy budete zkoušet různá nastavení a rovnou můžete zkontrolovat výsledek. Okamžitá zpětná vazba je v tomto případě nepostradatelným pomocníkem. Vyzkoušejte proto vyšší citlivost, abyste mohli zkontrolovat finální kompozici.

Poté již následuje samotné fotografování, při němž byste měli bez problémů dosáhnout správných výsledků. V zásadě si stačí pamatovat, jakým způsobem ovlivníte množství světla, které dopadá na snímač v okamžiku, kdy je snímek příliš světlý nebo naopak příliš tmavý.

Komentáře

  • 1