NEŽ VYRAZÍTE FOTIT I. – MÍSTO

Fotografování je skloubení techniky s uměním a kreativitou. K pořízení opravdu kvalitních snímků potřebujete jak perfektně ovládat svůj fotoaparát, tak mít cit pro kompozici, barvy a světlo. Obojímu se dá do velké míry naučit.

Pokud chcete fotografovat krajinky a exteriéry obecně, je potřeba být ve správný čas na správném místě. Mnozí z nás absolvovali spoustu výletů za krásnými fotkami, z nichž se vraceli s prázdnou, respektive leda s čistě dokumentačními snímky, nehodnými jakékoli prezentace. Jaké okolnosti nám překazily dovézt si domů skvělé fotky?

 

Kde, kdy, co

V tomto mezinadpisu jsou 3 zásadní tázavé příslovce, jež je třeba mít zodpovězeny, než se vydáte fotit. Záleží nicméně vždy na povaze vašeho záměru – tedy zda chcete a priori vidět neprobádanou část světa, či zda tam chcete jednoznačně pořídit dobré fotky. Možná chcete jen objevovat a případně vytipovávat fotogenické lokace. I v tom případě je ale vhodné vědět, kde konkrétně se chcete porozhlédnout.

První návštěva vs. známé místo

Ať je důvod vašeho výletu jakýkoli, předpokládám, že vám jde vždy i o fotografování. V tom případě je důležité mít alespoň hrubý cíl cesty. Stává se, že si fotograf žádné konkrétní místo nestanoví, či jich vybral naopak hned několik. Výsledkem bývá bezcílné bloumání po kraji při marném hledání něčeho fotograficky zajímavého. V tom druhém případě ona vytipovaná místa zas mohou znamenat jen krátkou přestávku mezi přesuny, aby to fotograf do západu slunce vůbec všechno stihnul. Pochopitelně z toho v zásadě nikdy žádné extra fotky nevzniknou.

Pro ty, kteří mají tendenci postupovat podobně, píšeme toto pravidlo, kterého je dobré se držet v případě, že chcete objevit nějaké nové místo, a při tom si odvézt i pěkné fotky: vyberte si jedno místo, jež vám přijde zajímavé a chcete jej prozkoumat; přesuňte se tam a dále již jen pokračujte po svých. Z auta zkrátka jen těžko zachytíte podstatné detaily a zvláště ony působivé a neotřelé pohledy. Zároveň je ale dobré mít poblíž nějakou pojistku. Blízké místo, kde jste ideálně již byli či alespoň z fotek jiných autorů víte, že se tam dají pořídit opravdu pěkné snímky. Pokud při procházení první zvolené lokace nenajdete nic fotogenického, můžete se následně přesunout právě na ono druhé místo a zvýšit šance, že se nebudete vracet s prázdnou.

Co je podstatné – tento postup platí pouze pro fotografování během dne, s přesahem k západu slunce. Pokud jde o úsvit, je situace zcela jiná. Při úsvitu opravdu není čas na nějaký průzkum okolí. Zaprvé je už tak vstávání pro většinu z nás náročné, zadruhé musíte být na místě ještě za tmy, takže sotva něco uvidíte. V těchto případech lze postup obrátit – nejdříve si odfotit záběry z místa, které znáte a kde je slušná šance na dobré fotky, a poté po rozednění (které po samotném východu slunce přichází velmi rychle) se vydat na vytipovanou lokalitu a projít si ji. Hledat až za rozbřesku vhodnou pozici se opravdu nevyplácí a zpravidla byste se vraceli zklamaní a litovali zbytečného vstávání. I tak ho mnohdy litovat budete, ale o tom až příště.

Vzdálenost

Ne vždy to musí být zásadní faktor, pokud ale plánujete pouze jednodenní výlet, vyplatí se nejen mít jeden jasně daný cíl, ale také uvažovat nad tím, kolik času vlastně na místě budete mít na průzkum a připravení dobré kompozice. To souvisí jednak s časem, kdy se chystáte vyrazit, ale pochopitelně také se vzdáleností od vás k danému místu. Zejména to platí právě pro populární úsvity a západy. Ideální podmínky trvají jen vcelku malou chvíli, a pokud vyrazíte příliš pozdě, můžete přijít o to nejlepší.

U úsvitu to znamená, že budete muset vstávat v opravdu nekřesťanskou hodinu. Pokud před sebou máte 2h jízdy, 30min chůze na místo a následně 30min čekání na první paprsky, můžete v létě vstávat klidně ve 2h ráno, ne-li dříve. Ve druhém případě, když vás cestou z práce napadne ještě někam vyrazit a stihnout západ, je nutné brát opět v potaz onu „zlatou hodinku“, kdy je před samotným západem už vhodné být na místě a jen pozorovat, jak se mění povaha světla a co to dělá s krajinou.  Jako pomocník při stanovování lokalit a zvážení časových možností může posloužit Google Earth, Google Maps, Mapy.cz apod.

Co fotit vs. odkud fotit

Jsou to dvě možnosti, jak vybírat lokalitu pro fotografování, které souvisí s výše popsanými postupy. Záleží, zda chcete v kompozici mít jasný hlavní motiv, např. hrad, zvlněné pole, alej apod., nebo jestli jste třeba v horském prostředí, nabízejícím krásné pohledy do kraje. V prvním případě máte pevný bod, na který se zaměříte. Zbývá pak již jen najít v jeho okolí to správné místo, odkud je hlavní motiv dobře vidět, v daný čas ideálně nasvícen a obohacen třeba ještě zajímavým pozadím. To je nakonec to nejtěžší, a pro dobrou fotku člověk občas leze na těžko přístupná, někdy možná i zakázaná místa. Výsledkem ale pak může být snímek, který jen tak někdo nemá.

Druhým způsobem může být ta situace, kdy se nacházíte v krásném kraji, ideálně horském, kde máte výhledy široko i daleko do kraje. V tom případě ale pozor, abyste se nenechali těmi oku lahodícími výhledy příliš zlákat. Co je hezké pro oko, nemusí být ještě hezké pro fotku. Na té již přece jen záleží na kompozici, kterou u dobrých fotografií nikdy netvoří jen samotný výhled. Sami na místě extra kompozici nepotřebujete, abyste byli okouzleni; doma při kontrole pořízených záběrů ale možná budete litovat, či se vám dostane kritiky po případné prezentaci fotografií, kde není nic jiného než výhled do kraje, byť je sebeširší a sebevzdálenější.

Přesto může být perfektní kulisou, je však dobré najít v okolí pro změnu zajímavý motiv do popředí. Nemusí to být zas tak těžké - lze využít přírodní prvky, jako opuštěný strom, skalku či jen pestré květiny. Stejně tak může záběr oživit třeba stará chatrč, cesta, lidé, pasoucí se zvířata apod. Zde tedy již nehledáte odkud fotit, ale co do záběru ještě dostat. Nemusí být ale vždy nutné mít v záběru popředí, i bez něj můžete docílit kvalitní fotografie, jíž bude tvořit zejména výhled. V tom případě je ale nutné vhodně poskládat jednotlivé vodící prvky tak, aby se vzájemně doplňovaly.

Není to žádná věda a pro leckoho je to, co zde píšeme, naprostá samozřejmost. Z vlastní zkušenosti ale víme, jak často se amatérští fotografové snaží nafotit parádní fotky, jaké občas vídají u svých zkušenějších kolegů, ale přitom vůbec nemají promyšleno kde, kdy a jak toho dosáhnout. Třeba jim tedy tento článek pomůže jejich touhu usměrnit. V příštím článku se více rozepíšeme o neméně důležitém výběru vhodného období a času.

Autorem fotografií a článku je Marek Ondráček – https://www.facebook.com/markusnakusphoto | https://500px.com/markusnakus 

Dobrá rada na závěr: K fotografování krajinek se ideálně hodí širokoúhlé objektivy, ať už zoomové nebo s pevným ohniskem. Velký výběr těchto objektivů najdete v e-shopu Olympus nebo u autorizovaných prodejců Olympus. Mezi nejlepší a zároveň nejnovější krajinářská skla patří bezesporu objektiv M.ZUIKO DIGITAL ED 7-14mm 1:2.8 PRO.

SDÍLET:

Komentáře

  • Karol Srnec

    Karol Srnec

    11. 8. 2015

    Vacsina fotiek v clanku je snimanych strednym alebo dlhsim ohniskom a to je aj moja skusenost. Minuly rok v Toskansku bol mojimnajpouzivanejsim krajiarskym objektivom telezoom Zuiko.Digital 50-200/2,8-3,5 a aj ten bol obcas kratky. Su samozrejme krajinarske mitivy, kde sa dobre uplatni aj sirokouhly objektiv a su fotografi, ktori ho preferuju. Zalezi na type krajiny. Dobre je mat sirok rozsah ohnisk od sirokouhleho az po tele.

  • 1