NEŽ VYRAZÍTE FOTIT II. – ČAS

Předchozí díl pojednával o vhodnosti plánování fotografování krajiny s ohledem na konkrétní místo. Nyní je na čase podívat se na... čas. Ten hraje při fotografování v exteriéru opravdu velkou roli, neboť do velké míry určuje, jakého světla se dočkáte.

Minule jsme při postřezích k volbě lokality zmiňovali nutnost uvažovat o časových možnostech, např. jak dlouho trvá, než se na místo dostanete, neboť je důležité tam být s předstihem. Zvolený čas, tedy denní doba a roční období, hraje také velkou roli v tom, co ve výsledku na svých fotkách uvidíte.


Zapadající slunce mívá zlatavě - oranžový nádech, celkově působí tepleji

Fotografie není prakticky nic jiného než zaznamenávání světla. Pokud fotografujete v ateliéru, je jen na vás, jak si umělé osvětlení nastavíte, venku jste ale odkázáni na milost a nemilost rozmarům počasí a onomu rychle, nebo někdy naopak příliš pomalu ubíhajícímu času. Střídají se momenty vyžadující trpělivost, kdy kupříkladu stojíte v třeskutém mrazu a čekáte na mezeru v oblacích, jíž by pronikly sluneční paprsky; s mnohdy prchlivými okamžiky, kdy vám zrovna slunce krásně osvítí hlavní objekt a musíte rychle konat. Na to žádný návod neexistuje, člověk musí zkrátka být připraven ve správný čas na správném místě. Pojďme se tedy podívat na ty předvídatelnější faktory, které ovlivňují světlo v krajině.

Názorná ukázka měnící se dráhy slunce v různých ročních obdobích.Názorná ukázka měnící se dráhy slunce v různých ročních obdobích.

Roční období

Začněme zeširoka, tedy ročními obdobími. Velmi podstatná pro světlo v krajině je totiž poloha slunce. V zimních měsících se slunce na naší severní polokouli i v poledních hodinách pohybuje níže nad jižním horizontem, vydává poměrně měkké světlo a vytváří po většinu dne dlouhé stíny. Naproti tomu v létě je zvláště polední slunce velmi ostré, stíny nejsou protáhlé, zato velmi tvrdé – v krajině vzniká velký kontrast mezi osvětlenými plochami a předměty oproti stinným místům.

Zimní období má v tomto ohledu podstatné výhody – pokud chcete třeba fotit úsvit, nemusíte díky pozdějšímu svítání vstávat v tolik extrémních časech, navíc krajina je takřka po celý den modelována šikmým a ne příliš ostrým světlem. V létě je takto ideálně krajina osvětlena jen na zlomek dne kolem východu a západu slunce. Tomu času se v obou případech říká „zlatá hodinka“.

Denní doba

Denní doba je z hlediska světla velmi podstatná. Zkuste schválně pozorovat místa, na kterých se běžně pohybujete, v různou denní dobu, a tedy v různých světelných podmínkách. Důvod, proč nám západy a východy připadají tolik fascinující, není jen v načervenalých barvách a obecně krásné atmosféře na počátku či sklonku dne; je to také měnícím se charakterem krajiny a všeho, na co sluneční světlo dopadá. Náhle vynikají dosud nevýrazné křivky a linie, pozorný člověk si všimne mnoha nenápadných detailů, které při ostrém, víceméně kolmém světle nelze vidět.

I za běžného denního světla lze udělat pěkné snímky s výraznou modrou oblohou a zelenými loukami.

Zadívejte se na fotografie své a na ty, které obdivujete u jiných. Určitě najdete společné prvky všech těch skvělých fotografií různých autorů, kterými se odlišují od běžných fotek z dovolených a výletů. Krom kompozice a technické kvality je to právě perfektně zachycené světlo.

Jestliže máte ve zvyku vyrazit dopoledne na výlet s foťákem a vracet se na večeři před setměním, nemůžete od svých fotek příliš očekávat. I v poledním světle ovšem mohou vznikat dobré snímky, které se navíc i leckdy slušně prodávají. Např. na pohlednicích je obecně více zájem o fotografie právě spíše za běžných podmínek jasného dne, a tedy vcelku fádního světla.

Úsvit mívá studenější atmosféru a barvy někdy i takto do růžova. Zvláště na podzim jej navíc leckdy doprovází inverzní mlhy.

Pokud však chcete, aby vaše fotky oplývaly silnou atmosférou, musíte se donutit vstávat v opravdu časných hodinách (zvláště, pokud chcete třeba zachytit také inverzní mlhu) a trpělivě čekat v ranním chladu na vybraném místě, až se objeví první sluneční paprsky, nebo využít zapadajícího slunce, kdy však žádnou mlhu nezachytíte, navíc může být ve vzduchu více znečištění po každodenní lidské aktivitě, a tedy horší viditelnost.

Podstatné je vědět, jak vypadá konkrétní místo v kterou denní dobu. Někde je třeba nevhodné fotit při západu, neboť se váš motiv ocitne ve stínu hory, zatímco z jiného místa by se vám naskytla krásná scenérie s prosvětlenou krajinou. Je možné s velkou rezervou vyzkoušet pro tyto účely Google Earth, ještě lepší je podívat se na fotky z toho místa a úplně nejlepší je tam přímo být a mít možnost na vlastní oči pozorovat, co světlo s krajinou dělá.

Práce se světlem

Z hlediska krajinářské fotografie je zpravidla nejvhodnější nechat slunce svým světlem co nejvíce modelovat krajinu, tedy vytvářet dlouhé stíny a zároveň nepřehánět kontrasty. Ideální je v takovou chvíli fotografovat kolmo na sluneční paprsky (tedy víceméně směrem na jih či sever) – tak vynikne ono modelování krajiny nejvíce, objekty působí plasticky a zvyšuje se navíc dojem ostrosti. Navíc se v takovém případě i nejvíce projeví efekt polarizačního filtru, pokud jej máte.

Ukázka focení kolmo k slunečním paprskům při tzv. zlaté hodince.

Co bude ještě vaší volbu načasování ovlivňovat krom výše zmíněných veličin, je počasí. Na to se možná podíváme v některém z dalších blogů, neboť to vydá na samostatnou kapitolu.

Autorem fotografií a článku je Marek Ondráček –

https://www.facebook.com/markusnakusphoto | https://500px.com/markusnakus 

Při fotografování za úsvitu či západu budete čelit nedostatku světla, a tedy prodlužování času závěrky. Je tedy vhodné mít stativ, ovšem zvláště s naší 5-osou stabilizací čipu lze udržet i poměrně dlouhé časy (např. v řádu jednotek vteřin) jen z ruky. Velmi nápomocné jsou pak také vysoce světelné objektivy, jako u našich M.Zuiko řada Premium a PRO, které můžete zakoupit na Olympus e-shopu, či u autorizovaných prodejců.

Nejnovějším modelem řady PRO je skvělý zoomový a přitom vysoce světelný objektiv M.ZUIKO DIGITAL ED 7-14mm 1:2.8 PRO.

SDÍLET:

Komentáře

  • 1