Patrik Staněk doma s Olympusem

Přestože Patrika Staňka známe spíše jako fotografa divoké přírody, aktuální situace mu focení volně žijících zvířat příliš neumožňuje. To ale neznamená, že sedí se založenýma rukama a nemá prst neustále připravený na spoušti svého fotoaparátu. 

A právě proto, že včera, tedy 8. dubna 2020, byl díky jasné nezamračené obloze vidět nádherný superúplněk, neváhal a zachytil ho na nejdelší profi sklo, které Olympus aktuálně nabízí, totiž na M.ZUIKO Digital ED 300mm 4.0 IS PRO (ekv. 600mm). Patrika jsme se zeptali, jak se měsíc fotí.

"Měsíc... Měsíc je krásný pokaždé, když na něj pohlédnu. Je to jediná přirozená družice planety Zěmě a žijeme s ním od narození do smrti. Jeho střední vzdálenost od povrchu země je 384403km. Včera byl vidět jeden ze super úplňků, kdy byl měsíc o 15% procent větší než ho standartně vidíme a tak s ohledem na to, že sedíme doma jsem se ho rozhodl vyfotit prostě a jednoduše z balkónu na okraji Prahy...

Jak na to?

Vždy, když fotím slunce nebo měsíc nebo prostě potřebuji najít místo kde vyjde a čas kdy se to stane, používám už několik let aplikaci do telefonu s názvem TPE. Ta vám dle vaší lokace nebo lokace, kterou si vyberete na mapě znázorní čárami přes mapu, kde a v kolik vyjde/zapadne měsíc nebo slunce. Mrknul jsem tedy do ní v kolik to bude, abych nečekal na balkóně zbytečně x desítek minut a když se tento čas přiblížil vyběhl jsem na balkon.

Jakou techniku jsem použil?

Tělo jsem nedávno upgradoval z Olympusu OM-D E-M1 Mark II (to jsem si nechal jako záložní) na nový Olympus OM-D E-M1 Mark III, který je zase o kousek technologicky vyspělejší, má nový obrazový senzor, super joystick na výběr ostřících bodů nebo ještě odolnější tělo proti vodě než Mark II. Celkově kombinuje ty nejlepší funkce z E-M1 Mark II a E-M1Xka což se díky super práci Olympusu povedlo nacpat do identického těla, co se velikosti týče, jako má právě Mark II.

Na tělo jsem si nasadil nejdříve 2x telekonvertor MC-20, který má kupodivu proti konkurenčním značkám lepší kresbu než 1.4x a využívám ho od jeho vydání stále častěji třeba na malé ptáky ve velké vzdálenosti (ve spojení s 300mm f4 PRO a 2x crop faktorem máte v tu chvíli ohnisko 1200mm!). Na telekonvertor jsem nasadil (jak jste asi pochopili. :) ) pevnou 300mm a to přímo Olympus M.ZUIKO 300mm f/4 PRO, který ve wildlife fotografii, které se věnuji už 10 let využívám v cca 85%. Je to prostě můj mazel.

Foto: Patrik Staněk, Olympus OM-D E-M1 Mark III + objektiv 300mm + konvertor MC-20

Když jsem to měl takto vše připravené vrhnul jsem se na nastavení fotoaparátu.

Nastavení fotoaparátu

Nejdříve jsem si na horním otočném voliči vybral režim priority clony (A). Fotím na něj dost často, jelikož tak mohu na pevno nastavit clonu (hloubku ostrosti) a díky tomu přesně vím jak velký prostor budu mít ostrý a co bude rozmazané. K tomu se dá využít i funkce Olympusu, která se jmenuje zvýraznění (Focus Peaking), která vám poté přímo v hledáčku/na displeji zvýrazňuje barevně obrysy na zaostřeném objektu a tak vždycky vidíte co přesně bude na fotce ostré.

Při větším zvětšení jsou vidět velmi pěkně detaily.

Dále jsem nechal nastavenou nejnižší clonu (F), která v tomto případě s nasazeným telekonvertorem byla f8. U priority clony (A na voliči) řídíte rychlost závěrky hodnotou ISO (případně korekcí expozice do +/-). Tudíž... V tomto režimu vezmete fotoaparát do ruky (měsíc jsem fotil z ruky) a namíříte ho na focený objekt. Fotoaparát sám (režim A je poloautomatický režim) dopočítá podle světla v místě kam fotoaparátem míříte rychlost závěrky (čas expozice). Díky skvělé stabilizaci čipu u Olympusu není potřeba dodržovat nepsané pravidlo "Kolik mm, tolik za zlomkem", tzn jsem si nastavil ISO na 200 (tím se dostaneme smnožstvím šumu na minimum) a cvaknul jsem měsíc na 1/80s s 1200mm ohniskem a... No vyšlo to super, co myslíte? :)

Měsíc nesmíte fotit nikdy na moc pomalé časy, jelikož se pohybuje průměrnou rychlostí 1,022km/s a kdyby jste například nastavili čas 10 vteřin tak by mezitím urazil 10km a byl by na výsledné fotografii rozmazaný. Za tu 1/80s urazí 12 metrů a kousek a v té vzdálenosti od země to znát ještě není. :)

A další nastavení... Měření expozice nastavíme na bodové (takový malý puntík v obdelníku) a tím docílíme, že fotoaparát bude měřit světlo jen v místě vybraného zaostřovacího bodu a nebe kolem Měsíce zčerná. Nastavíme si jednorázové ostření S-AF, tzn na jedno zmáčknutí spouště (případně tlačítka AEL, pokud to máte nastavené) fotoaparát zaostří jen jednou a pípne (pokud nemáte vypnutý zvuk). Z důvodu pohybu měsíce je dobré určitě přeostřit před každou fotografií.

Samozřejmostí je fotit do RAW formátu (.ORF soubor), abychom poté měli prostor na postprodukci. RAW vs JPG... Něco jako kinofilm a vyvolaná fotografie. Tzn... RAW vyvoláte bez ztráty informací stejně jako kinofilm v tmavé komoře a pak ho uložíte do JPG = fotka na papíře. Máte tak velký prostor na postprodukci beze ztráty kvality fotografie."

Takto známě Patrika Staňka běžně. Jako wildlife fotografa toulajícího se přírodou s okem u hledáčku. 

 

SDÍLET:

Komentáře

  • 1