PROČ NENÍ SNÍH NA FOTOGRAFII BÍLÝ?

Zimní fotografování s sebou obvykle nese vyšší nároky na baterie fotoaparátu a také na teplo samotného fotografa. Jak je to ale se světlem a barevností? Ty nás umějí u zimních snímků vcelku potrápit.

Digitály samy o sobě obvykle problém s nízkými teplotami nemají, pokud tedy nejsou několik desítek stupňů pod nulou. Problémem ale může být správná barevnost zimních snímků. Velmi bude záležet na počasí a světelných podmínkách v konkrétní situaci, ovšem nejčastějším problémem bývá posunutá barevnost fotografií.

Konkrétně pak barevný posun u snímků s větší částí záběru zasněženou. Pokud se vám podaří scénu zachytit správně na první dobrou, nemusíte žádný problém ani barevný posun řešit. Ve valné většině případů se ale setkáte se dvěma různými výsledky – sníh je šedý a rozhodně nezáří tak, jak jej vidíme na vlastní oči anebo je sníh zářivější, avšak namísto bílé barvy je zbarven do modra. Pro každý případ existuje nejen vysvětlení, ale také poměrně snadné řešení.

Šedý sníh

Asi nejčastější situace především u začínajících fotografů je taková, že při snímání scény s většinou bílé plochy, je plocha šedá a nikoli bílá, jak by si představovali. To se samozřejmě netýká pouze zimní fotografie se sněhem v záběru, ale také například produktové fotografie na bílém podkladu, který tvoří veškeré pozadí snímanému objektu.

Pokud se nad danou situací zamyslíme, je vysvětlení velmi prosté. Ve většině případů je nejpoužívanějším způsobem měření expozice tzv. celoplošné měření (nazývané také matrix), které je u bezzrcadlovek Olympus PEN a OM-D označeno jako ESP.


Fotogafie bez úpravy expozice vychází v příapdě sněhu celá do šeda

V tomto režimu měří expozimetr fotoaparátu míru světla v celém záběru a jelikož je sníh bílý a odráží množství světla, upraví expozimetr expoziční parametry tak, aby nedošlo k výraznému přepalu v celé ploše záběru. Výsledkem je sněhová pláň, která má barvu středně šedou, což ale není žádoucí výsledek.

Pomoc je velmi snadná, stačí pouze použít korekci expozice a nastavit ji na +1 až +2 EV, tím zajistíte, že na snímač dopadne celkově větší množství světla a sníh se krásně bíle rozzáří. Konkrétní míra korekce expozice bude záležet na konkrétním záběru a samozřejmě také na tom, jak moc chcete sníh (bílou plochu) zesvětlit, aniž by došlo k mnnohočetným přepalům a posterizaci.


Jakmile si pohrajete s korekcí expozice, rázem je sněhová pláň bělejší

Šedý sníh samozřejmě můžete upravit i v počítači ve vhodném fotoeditoru, který umožňuje úpravu barevnosti fotografie. V takovém případě však může být práce o něco zdlouhavější.

Modrý sníh

Druhým případem nesprávné barevnosti je modrý sníh – k tomu obvykle dochází v okamžiku, kdy je jasná obloha, která odráží namodralé osvětlení přímo na čistě bílý sníh, který je ve výsledku zabarven do modra. Automatika vyvážení bílé občas nesprávně vyhodnotí sněhovou plochu jako modrou, neboť odečte barvu modré oblohy, která se ve sněhu zrcadlí.


Původní snímek bez úpravy vyvážení bílé a namodralým nádechem

Zkrátka a dobře je všechno o světle. A ačkoli většinou doporučujeme používat primárně automatické vyvážení bílé, dodáváme také jedním dechem, že v případě nekorektní barevnosti snímku je třeba zvolit některou z předvoleb WB nebo bílou změřit ručně. A fotografování na sněhu je právě jedním z těchto případů.


Snímek s upraveným vyvážením bílé barvy, kde je sníh bílý

Asi nejrychlejším řešením je zvolit pro vyvážení bílé režim denního světla (ikona sluníčka) a v ten okamžik bude mít sníh svoji bílou barvu. Alternativně je samozřejmě možné ještě toto vyvážení poupravit, a to směrem ke studenějším (modrým) tónům. Někteří fotografové podobnou úpravu preferují, jelikož mírně namodralý sníh evokuje v divácích zimu a nízké teploty.

A jak se s namodralým sněhem nebo jinými nástrahami zimního fotografování perete vy? Podělte se s námi o své zkušenosti.

Komentáře

  • 1